čtvrtek 30. května 2013

Nedostane, co kdo hledá, jak mu pán Bůh štěstí nedá.

A/N: Tak ještě do třetice. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Zápočet za hodiny lektvarů,
kde jsem se naučila vařit brokolicovou polévku,
švindlovat
a zírat na obrýleného doktoranda,
a kde si "člověk může šlehnout při výuce",
aniž by si toho někdo všiml.
(Je libo ether, aceton či snad toluen?
Máme všechno!)

Úterý
Pan Schrödinder nenapíše.
Asi někde sbalil
nějakou kočku.
(Interní vtípek
typu 3 mileny v 1.)
Čekání na Godota
by se mělo přejmenovat.
Na Čekání na Schrödingera.

Středa
Cestou do školy si ještě dojdu utrhnout čtyřlístek
a v tramvaji dovolím pavoučkovi
udělat si pavučinu v mých vlasech.
Potřebuji štěstí na své straně,
když nevím, kolik žaberních štěrbin má kopinatec.
Tím spíš, že mi teče oko na silonkách
a že jdu pozdě.

Čtvrtek
Kupuji Milku za třináct devadesát,
povídám si s vycpaným ježkem ve vitríně
a zase bloudím ve školním labyrintu.
(Aspoň, že sklepením jsem se tentokrát vyhnula
velkým obloukem.
Už mám toho rozbluďování se akorát dost.)
Ještě jsem nepřemýšlela ani nad bakalářkou
a už se mě ptají na téma diplomky.
"Já ti tak závidím, že jsi teprve v prváku."
"Však on čas letí. Za chvíli
budu zase já někomu závidět."
Poznamenat si:
Do deště si už nikdy nebrat úzké boty na podpatku!

Pátek
Dneska asi takhle:


Sobota
V autobuse
jsem si málem sedla na slimáka
(není to žádné krycí jméno)
a už se začínám měnit v Impatiens
(ačkoliv k noli-tangere to pořád ještě nedospělo).
Pane Schrödingere, to Vaše mlčení mě sebralo,
tak radši pojedu sbírat kytky.
A Vy jděte třeba k Fructus cynosbati.

Neděle
Třetí stupeň ježčího ohrožení
a třetí stupeň povodňové aktivity.
Stěžuju si svému stínu:
kdo mi podá kopretinu?
Nikam se nejede
a já se opět nenaučím
rozpoznat olši od topolu.
A takhle bude vypadat zítřejší pokus o náhradní program:


(Pokud to někdo nepoznal, všechny obrázky pocházejí z knihy o mumincích od T. Janssonové.)

Nedostane, co kdo hledá, jak mu pán Bůh štěstí nedá.

A/N: Tak ještě do třetice. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Zápočet za hodiny lektvarů,
kde jsem se naučila vařit brokolicovou polévku,
švindlovat
a zírat na obrýleného doktoranda,
a kde si "člověk může šlehnout při výuce",
aniž by si toho někdo všiml.
(Je libo ether, aceton či snad toluen?
Máme všechno!)

Úterý
Pan Schrödinder nenapíše.
Asi někde sbalil
nějakou kočku.
(Interní vtípek
typu 3 mileny v 1.)
Čekání na Godota
by se mělo přejmenovat.
Na Čekání na Schrödingera.

Středa
Cestou do školy si ještě dojdu utrhnout čtyřlístek
a v tramvaji dovolím pavoučkovi
udělat si pavučinu v mých vlasech.
Potřebuji štěstí na své straně,
když nevím, kolik žaberních štěrbin má kopinatec.
Tím spíš, že mi teče oko na silonkách
a že jdu pozdě.

Čtvrtek
Kupuji Milku za třináct devadesát,
povídám si s vycpaným ježkem ve vitríně
a zase bloudím ve školním labyrintu.
(Aspoň, že sklepením jsem se tentokrát vyhnula
velkým obloukem.
Už mám toho rozbluďování se akorát dost.)
Ještě jsem nepřemýšlela ani nad bakalářkou
a už se mě ptají na téma diplomky.
"Já ti tak závidím, že jsi teprve v prváku."
"Však on čas letí. Za chvíli
budu zase já někomu závidět."
Poznamenat si:
Do deště si už nikdy nebrat úzké boty na podpatku!

Pátek
Dneska asi takhle:


Sobota
V autobuse
jsem si málem sedla na slimáka
(není to žádné krycí jméno)
a už se začínám měnit v Impatiens
(ačkoliv k noli-tangere to pořád ještě nedospělo).
Pane Schrödingere, to Vaše mlčení mě sebralo,
tak radši pojedu sbírat kytky.
A Vy jděte třeba k Fructus cynosbati.

Neděle
  









Třetí stupeň ježčího ohrožení
a třetí stupeň povodňové aktivity.
Stěžuju si svému stínu:
kdo mi podá kopretinu?
Nikam se nejede
a já se opět nenaučím
rozpoznat olši od topolu.
A takhle bude vypadat zítřejší pokus o náhradní program:

neděle 26. května 2013

Bejvávalo (jaro)

aneb:
"Kam vkročil, zas ten starý led,
zas kroupy, sněhy, mrazy,
i rozpláče se kouzelník
a sám si hlavu srazí."


"Snad Vás tedy neurazí, když budete rezekvítek."

Tomu se neříká hledání čtyřlístků. Tohle je normální sklizeň.

Kvetoucí hloh
(latinský název stále neumím a poznávačka z botaniky se blíží)

Já a foťák se učíme ostřit na fialovou.


A ještě jeden "úlovek" ze školy. Foceno mobilem, kvalita žádná, ale přišlo mi to poměrně vtipné.

Bejvávalo (jaro)

aneb:
"Kam vkročil, zas ten starý led,
zas kroupy, sněhy, mrazy,
i rozpláče se kouzelník
a sám si hlavu srazí."
 
 

středa 22. května 2013

Tak už mi zase někdo ukradl den

A/N: Pokračujeme v krasojízdě. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Má příčně pruhovaná svalovina srdeční
v údivu zapomněla,
na spořádané chování.
Dala srdci pokyn ke třem kotrmelcům
a pak k rozplácnutí se
uvnitř počítače.
(Vystihls to krásně, Hrubíne.)
"Mňau…?" ozvalo se z krabice.
A já jen nevěřícně zírám
na UFO.

Úterý
Klepou se mi prsty.
(Asi předávkování 1,3,7-trimethylxanthinem.)
A chtěla bych létat.
(Látka z Red Bullu je obsažená
v myších a mláďatech zpěvných ptáků.)
Jsem labuť s třesavkou.

Středa
Místo učení sleduji (pseudo)vědecká videa
a spřádám plány z nitek nereálna.
Somebody is camping in my head.

Čtvrtek
Na louce je plno květin...
(Už se těším na tu poznávačku
- zatím umím jen Impatiens nolli-tangere a Capsella bursa-pastoris,
vždyť to jsou tak poetická jména!)
...pojedeš s ním do kopretin.
Kopretinky spí.
Skupina chovanců psychiatrické léčebny
se rozhodla zanotovat si
v Českém muzeu hudby.

Pátek
Když dáte sliznatku do vany,
vyrobí si tolik slizu, že uteče.
Píšu si, důležité:
Nikdy nekoupat sliznatky!

Sobota
Informace o mozku
nelezou mi do mozku.
A už mi hrabe natolik,
že mám sklon vytvářet hloupé absolutní rýmy.

Neděle
Juž smutná zima zhynula…
Opravdu?
Od zítřka zase nosím kabát.
Jaro, kde jsi?

Tak už mi zase někdo ukradl den

A/N: Pokračujeme v krasojízdě. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Má příčně pruhovaná svalovina srdeční
v údivu zapomněla,
na spořádané chování.
Dala srdci pokyn ke třem kotrmelcům
a pak k rozplácnutí se
uvnitř počítače.
(Vystihls to krásně, Hrubíne.)
"Mňau…?" ozvalo se z krabice.
A já jen nevěřícně zírám
na UFO.

Úterý
Klepou se mi prsty.
(Asi předávkování 1,3,7-trimethylxanthinem.)
A chtěla bych létat.
(Látka z Red Bullu je obsažená
v myších a mláďatech zpěvných ptáků.)
Jsem labuť s třesavkou.

Středa
Místo učení sleduji (pseudo)vědecká videa
a spřádám plány z nitek nereálna.
Somebody is camping in my head.

Čtvrtek
Na louce je plno květin...
(Už se těším na tu poznávačku
- zatím umím jen Impatiens nolli-tangere a Capsella bursa-pastoris,
vždyť to jsou tak poetická jména!)
...pojedeš s ním do kopretin.
Kopretinky spí.
Skupina chovanců psychiatrické léčebny
se rozhodla zanotovat si
v Českém muzeu hudby.

Pátek
Když dáte sliznatku do vany,
vyrobí si tolik slizu, že uteče.
Píšu si, důležité:
Nikdy nekoupat sliznatky!

Sobota
Informace o mozku
nelezou mi do mozku.
A už mi hrabe natolik,
že mám sklon vytvářet hloupé absolutní rýmy.

Neděle
Juž smutná zima zhynula…
Opravdu?
Od zítřka zase nosím kabát.
Jaro, kde jsi?

úterý 21. května 2013

Máme rádi zvířata

Aneb pár fotek z přírodovědné exkurze a našeho domácího zvěřince


Je to docela fajn škola - jdete na výlet, hodinku se brodíte v potoce s cedníkem a chytáte vodní havěť - a ještě za to dostanete zápočet.

Sameček invazního raka pruhovaného (takhle z fotky to není poznat, musel by se otočit na záda)

Samička s vajíčky pod zadečkem

Králičí školka u babičky

A tohle je nejnovější přírůstek do našeho zvěřince - oblovka pruhovaná. Už mě stihla pokousat a oslintat nám okno.

Šnečí žranice (začíná zpravidla tak kolem deváté večer)

Ani naše Ježutka nesmí přijít zkrátka. (Dost mě překvapilo, že existuje speciální krmení pro ježky, ale zřejmě je velmi chutné - i když mně se to podle "vůně" tedy rozhodně tak nezdá.)

Ale hlavně, že je náš ježeček spokojený...

úterý 14. května 2013

Nebehledi k nebi hledí

A/N: Můj mozek se opět rozhodl nesouvisle blábolit po vzoru loňských předmaturitních výkřiků ze tmy. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Kambala je filet už zaživa
- tvarově akorát na pánvičku, jen pokapat citronem.
A slizounům na hlavě rostou stromečky.
Vyjmenujte tři živočichy, kteří aktivně ryjí v písku:
Pštros.
Rak. (Na útěku před mamutem, inspirován pštrosem.)
Mamut. (Aby se nemusel dívat na svou donebevolající hloupost.)
Ale aspoň, že ten písek je před jeskyní.
Tentokrát mamut vytrvá.

Úterý
Prý jsem tele.
Tele s inteligencí nejznámějšího zástupce řádu hrabaví.
A hrabe mi, samozřejmě.
(Aspoň, že mám upřímné kamarádky.)

Středa
Pozoun je stále totéž co trombon.
Trombonista má stále tytéž kalhoty
a jen pár šedivých vlasů navíc.
Strašidlo Vindyš břinklo na činely.
A to je konec pohádky.
(Hlavně, že přišel teplý Vaněk.)

Čtvrtek
Jde oblovka, oblovka s máslem
a potká oblovku s máslem se salámem.
"Můžu jít s váma?"
Místo dvou malých roztomilých šnečků
mám teď na krku
čtrnáct nechutně žravých achatin.
Musím si dát pozor na omítku.

Pátek
Chtěla bych být Bellis perennis
- krásná a vytrvalá -
ne ta modrá kytka,
která každou chvíli ztrácí hlavu.
Na cembale rozhodně nenajdete nápis "lilek".
A upřímná vřelost bolí víc než zmatený chlad.
(Musím dát ještě leccos dopořádku.)

Sobota
Ráno mě vzbudil liják
jako z příběhu o výletě s paní Láryfáry.
Chtěla jsem najít pirátskou minci
- pro štěstí, které budu potřebovat -
ale místo toho jsem si vyzkoušela SN2 substituci
na svém deštníku.
Cedníkovali jsme
a pozorovali vylarvování.
(Kukla jepice je nesmysl,
a přesto mi tak přirostla k srdci.)
Kukačka nekuká, to kukaččák.
(Doufám, že nebudu muset prát šátečky, nenašla bych sílu.)
Tentokrát jsem raky opravdu viděla.
Snad se mi ještě poštěstí uvolnit tu napodobeninu ataxanthinu.
Aby už nebylo pozdě.

Něděle
Přát druhému člověku štěstí je někdy tak těžké
jako procházet se v bouřce beze strachu.
Ale ještě těžší je dívat se na cizí neštěstí
bez možnosti jakkoliv pomoci.
Rozrazil neopadává.
Ale když nebe se tak snadno nechá dojmout...

Nebehledi k nebi hledí

A/N: Můj mozek se opět rozhodl nesouvisle blábolit po vzoru loňských předmaturitních výkřiků ze tmy. (Bude průběžně aktualizováno.)

Pondělí
Kambala je filet už zaživa
- tvarově akorát na pánvičku, jen pokapat citronem.
A slizounům na hlavě rostou stromečky.
Vyjmenujte tři živočichy, kteří aktivně ryjí v písku:
Pštros.
Rak. (Na útěku před mamutem, inspirován pštrosem.)
Mamut. (Aby se nemusel dívat na svou donebevolající hloupost.)
Ale aspoň, že ten písek je před jeskyní.
Tentokrát mamut vytrvá.

Úterý
Prý jsem tele.
Tele s inteligencí nejznámějšího zástupce řádu hrabaví.
A hrabe mi, samozřejmě.
(Aspoň, že mám upřímné kamarádky.)

Středa
Pozoun je stále totéž co trombon.
Trombonista má stále tytéž kalhoty
a jen pár šedivých vlasů navíc.
Strašidlo Vindyš břinklo na činely.
A to je konec pohádky.
(Hlavně, že přišel teplý Vaněk.)

Čtvrtek
Jde oblovka, oblovka s máslem
a potká oblovku s máslem se salámem.
"Můžu jít s váma?"
Místo dvou malých roztomilých šnečků
mám teď na krku
čtrnáct nechutně žravých achatin.
Musím si dát pozor na omítku.

Pátek
Chtěla bych být Bellis perennis
- krásná a vytrvalá -
ne ta modrá kytka,
která každou chvíli ztrácí hlavu.
Na cembale rozhodně nenajdete nápis "lilek".
A upřímná vřelost bolí víc než zmatený chlad.
(Musím dát ještě leccos dopořádku.)

Sobota
Ráno mě vzbudil liják
jako z příběhu o výletě s paní Láryfáry.
Chtěla jsem najít pirátskou minci
- pro štěstí, které budu potřebovat -
ale místo toho jsem si vyzkoušela SN2 substituci
na svém deštníku.
Cedníkovali jsme
a pozorovali vylarvování.
(Kukla jepice je nesmysl,
a přesto mi tak přirostla k srdci.)
Kukačka nekuká, to kukaččák.
(Doufám, že nebudu muset prát šátečky, nenašla bych sílu.)
Tentokrát jsem raky opravdu viděla.
Snad se mi ještě poštěstí uvolnit tu napodobeninu ataxanthinu.
Aby už nebylo pozdě.

Něděle
Přát druhému člověku štěstí je někdy tak těžké
jako procházet se v bouřce beze strachu.
Ale ještě těžší je dívat se na cizí neštěstí
bez možnosti jakkoliv pomoci.
Rozrazil neopadává.
Ale když nebe se tak snadno nechá dojmout...

středa 8. května 2013

Vyléčená nemoc

A/N: Nevím, proč jsem to loni nepublikovala...
Takže teď, po Vesmírech, ještě tohle. Pro úplnost. A proto, aby už voda navždy odnesla ten chlad.

Téma: Ledová voda (double-drabble)
Fandom: Krutá realita

"Můžu se od tebe napít?" zeptal se.
"Radši ne. Mám nemoc na sedm, která je pro muže smrtelná. Nerada bych tě měla na svědomí…"
"Cože?" podiví se.
"To neznáš?" Teď se diví zase ona.
"Ne. Co to je?"
"Hádej."
"No," počítá na prstech. "Ženská je na šest, tak já nevím."
Zasměje se. "Rýmička přece!" Podává mu láhev. "Ale jestli se nakazíš, není to moje vina. Já tě varovala."
"Já už jsem se stejně nakazil," na to on.
"Čím, prosím tě?"
"Láskou," povídá vážně.
A ona mlčí.
Mlčí, protože neví, co by na to řekla.
Mlčí, protože má z toho všeho najednou divný pocit.
Mlčí, protože je od přírody pesimistka.
***
"Nechtěla by ses něčeho napít?" zeptal se a v hlase mu zazněly stopy dřívější starostlivosti. Nejspíš proto, že vypadala, jako by měla každou chvíli omdlít.
"Jo. Vodu, prosím." Na nic víc se nezmohla. Po tom, co bylo vyřčeno. Je konec.
Natočí jí do sklenice vodu.
Pije, jako by žízeň byla to, co ji nejvíc trápí.
"V pořádku?" ptá se on.
A ona mlčí
Mlčí, protože jí v hlavě pořád znějí ta strašná slova.
Mlčí, protože promluvit by znamenalo všechno si přiznat.
Mlčí, protože jí studená voda vzala všechna slova z úst.

úterý 7. května 2013

Vesmíry

Téma: Zváženo a sečteno
Fandom: Ze života

Co zbylo:
Pár ohnivě oranžových náušnic
Vlastnoručně nahrané cédéčko s milým věnováním
Lehce zaprášená sušená růže
Pohled z Korsiky
Stránka vytržená z učebnice angličtiny, s článkem o zkratkách
Několik lístků z různých plesů
Vzkaz napsaný na notovém papíře
Tlustý deník plný pojednání o štěstí
Polámaný deštník
Fialové brýle potřené na nožičkách vteřinovým lepidlem
Dvěstěgramová Studentská pečeť, rozchodová čokoláda

Neboli sedmnáct předmětů o celkové váze 407 gramů, pečlivě uložených v krabici

Pokud by ovšem měla obsáhnout vše, musela by ona krabice být nekonečně velká, nebo mít po naplnění hustotu jako černá díra, snažící se pohltit celý vesmír

Neboť jeden vesmír zanikl

A/N: Nechtěla jsem končit tak smutně. Pak jsem se aspoň snažila, aby to šlo zařadit do fandomu "Originální" spíše než do "Ze života". Nepovedlo se. Tak aspoň můžu konstatovat, že před rokem by to bylo o hodně aktuálnější. A že mám jakousi podivnou zálibu v krabicích. (Hlavně těch Schrödingerovských.)

pondělí 6. května 2013

Vyléčená nemoc

A/N: Nevím, proč jsem to loni nepublikovala...
Takže teď, po Vesmírech, ještě tohle. Pro úplnost. A proto, aby už voda navždy odnesla ten chlad.

Téma: Ledová voda (double-drabble)
Fandom: Krutá realita

"Můžu se od tebe napít?" zeptal se.
"Radši ne. Mám nemoc na sedm, která je pro muže smrtelná. Nerada bych tě měla na svědomí…"
"Cože?" podiví se.
"To neznáš?" Teď se diví zase ona.
"Ne. Co to je?"
"Hádej."
"No," počítá na prstech. "Ženská je na šest, tak já nevím."
Zasměje se. "Rýmička přece!" Podává mu láhev. "Ale jestli se nakazíš, není to moje vina. Já tě varovala."
"Já už jsem se stejně nakazil," na to on.
"Čím, prosím tě?"
"Láskou," povídá vážně.
A ona mlčí.
Mlčí, protože neví, co by na to řekla.
Mlčí, protože má z toho všeho najednou divný pocit.
Mlčí, protože je od přírody pesimistka.
***
"Nechtěla by ses něčeho napít?" zeptal se a v hlase mu zazněly stopy dřívější starostlivosti. Nejspíš proto, že vypadala, jako by měla každou chvíli omdlít.
"Jo. Vodu, prosím." Na nic víc se nezmohla. Po tom, co bylo vyřčeno. Je konec.
Natočí jí do sklenice vodu.
Pije, jako by žízeň byla to, co ji nejvíc trápí.
"V pořádku?" ptá se on.
A ona mlčí
Mlčí, protože jí v hlavě pořád znějí ta strašná slova.
Mlčí, protože promluvit by znamenalo všechno si přiznat.
Mlčí, protože jí studená voda vzala všechna slova z úst.

Vesmíry

Téma: Zváženo a sečteno
Fandom: Ze života

Co zbylo:
Pár ohnivě oranžových náušnic
Vlastnoručně nahrané cédéčko s milým věnováním
Lehce zaprášená sušená růže
Pohled z Korsiky
Stránka vytržená z učebnice angličtiny, s článkem o zkratkách
Několik lístků z různých plesů
Vzkaz napsaný na notovém papíře
Tlustý deník plný pojednání o štěstí
Polámaný deštník
Fialové brýle potřené na nožičkách vteřinovým lepidlem
Dvěstěgramová Studentská pečeť, rozchodová čokoláda

Neboli sedmnáct předmětů o celkové váze 407 gramů, pečlivě uložených v krabici

Pokud by ovšem měla obsáhnout vše, musela by ona krabice být nekonečně velká, nebo mít po naplnění hustotu jako černá díra, snažící se pohltit celý vesmír

Neboť jeden vesmír zanikl

A/N: Nechtěla jsem končit tak smutně. Pak jsem se aspoň snažila, aby to šlo zařadit do fandomu "Originální" spíše než do "Ze života". Nepovedlo se. Tak aspoň můžu konstatovat, že před rokem by to bylo o hodně aktuálnější. A že mám jakousi podivnou zálibu v krabicích. (Hlavně těch Schrödingerovských.)

Těsně před půlnocí

Téma: Růže
Fandom: Harry Potter

Blíží se půlnoc. V sovinci přistanou dvě sovy.
"Já jsem se dneska nalétala..." povídá první z nich.
"Vždyť já taky. Anonymní vyznání lásky je přeci nejlepší posílat přes bradavické sovy, aby nebylo poznat, od koho jsou."
"Nejhorší byly toužebné pohledy těch, pro které jsem nic neměla."
"Ne, nejhorší bylo, když jsem doručoval obrovskou kytici růží. Tolik trnů v pařátcích jsem nikdy neměl."
"Konečně je Valentýn za námi, co?"
"Není. Ještě je potřeba zařídit jednu věc."
"Musíš ještě někam letět? Ty můj chudáčku…"
"Ne. Přinesl jsem ti jednu z těch růží. Je to spravedlivé odškodnění za trny. Krásného Valentýna, má drahá!"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Buď vůle Tvá

Téma: Rodná hrouda
Fandom: Bible, Originální

Byl jsem stvořen z hlíny. Hlínou jsem byl a hlínou bych zůstal, nebýt Hrnčíře, jenž nicotě vtiskl duši a přetvořil tak představu ve skutečnost.
Země mě brzy opět pohltí. Džbán praskne a pokud byl prázdný, zbude jen prázdnota.
Na změnu tvaru ještě není pozdě, dokud nebudu vložen do plamene. Pak mě přebytečné dutiny roztrhají na kusy. Chtěl bych se změnit. Ale samotnému se mi to nikdy nepodaří.
Často pátrám, zda na sobě neobjevím Hrnčířův podpis, abych měl jistotu, že Hrnčíř není pouhou smyšlenkou, dílem mé fantazie. Jenomže ho nenacházím - možná proto, že žádný podpis neexistuje.
Třeba jsem tím podpisem já.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Věčné ticho

Téma: Zabít málo
Fandom: Originální

Někteří říkali, že zabít mě je málo. Že bych za své činy měl strávit celý zbytek života pouze ve společnosti svého svědomí.
Ano, kradl jsem, ačkoliv jsem žil v nadbytku, mučil jsem a vraždil, jen abych si dokázal svou sílu.
Obyčejná smrt by pro mě prý byla jen odměnou. Jenže co je vlastně obyčejná smrt? Smrt je obyčejná pro svět, ne však pro člověka. Ve světě se objevuje neustále, ale svět o ní nic nepoví. Člověk také ne. Nemůže.
Já vyprávět můžu, jenomže mě nikdo neposlouchá. Možná je tohle ten nejhorší trest.
Jsem tichem.
Ne do konce pozemského života. Navěky.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Těsně před půlnocí

Téma: Růže
Fandom: Harry Potter

Blíží se půlnoc. V sovinci přistanou dvě sovy.
"Já jsem se dneska nalétala..." povídá první z nich.
"Vždyť já taky. Anonymní vyznání lásky je přeci nejlepší posílat přes bradavické sovy, aby nebylo poznat, od koho jsou."
"Nejhorší byly toužebné pohledy těch, pro které jsem nic neměla."
"Ne, nejhorší bylo, když jsem doručoval obrovskou kytici růží. Tolik trnů v pařátcích jsem nikdy neměl."
"Konečně je Valentýn za námi, co?"
"Není. Ještě je potřeba zařídit jednu věc."
"Musíš ještě někam letět? Ty můj chudáčku…"
"Ne. Přinesl jsem ti jednu z těch růží. Je to spravedlivé odškodnění za trny. Krásného Valentýna, má drahá!"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Buď vůle Tvá

Téma: Rodná hrouda
Fandom: Bible, Originální

Byl jsem stvořen z hlíny. Hlínou jsem byl a hlínou bych zůstal, nebýt Hrnčíře, jenž nicotě vtiskl duši a přetvořil tak představu ve skutečnost.
Země mě brzy opět pohltí. Džbán praskne a pokud byl prázdný, zbude jen prázdnota.
Na změnu tvaru ještě není pozdě, dokud nebudu vložen do plamene. Pak mě přebytečné dutiny roztrhají na kusy. Chtěl bych se změnit. Ale samotnému se mi to nikdy nepodaří.
Často pátrám, zda na sobě neobjevím Hrnčířův podpis, abych měl jistotu, že Hrnčíř není pouhou smyšlenkou, dílem mé fantazie. Jenomže ho nenacházím - možná proto, že žádný podpis neexistuje.
Třeba jsem tím podpisem já.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Věčné ticho

Téma: Zabít málo
Fandom: Originální

Někteří říkali, že zabít mě je málo. Že bych za své činy měl strávit celý zbytek života pouze ve společnosti svého svědomí.
Ano, kradl jsem, ačkoliv jsem žil v nadbytku, mučil jsem a vraždil, jen abych si dokázal svou sílu.
Obyčejná smrt by pro mě prý byla jen odměnou. Jenže co je vlastně obyčejná smrt? Smrt je obyčejná pro svět, ne však pro člověka. Ve světě se objevuje neustále, ale svět o ní nic nepoví. Člověk také ne. Nemůže.
Já vyprávět můžu, jenomže mě nikdo neposlouchá. Možná je tohle ten nejhorší trest.
Jsem tichem.
Ne do konce pozemského života. Navěky.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

pátek 3. května 2013

Bota, nicka, motýli (a pár fotek z dnů minulých)


Bota-nická zahrádka

Z těch pár dnů, kdy bylo jaro

První květy

Fata morgana...

...a motýli

Rozhovor cca dvacetileté slečny s (asi) babičkou (nevymýšlím si):
Slečna: "Br! Proč tam mají to shnilé ovoce?"
Babička: "Asi k jídlu."
Slečna: "Aha, oni jedí ty mušky..."
Jo, za objev hmyzožravého motýla by asi dostala nobelovku...







Moucho, boj se!





Kuk!

A jako speciální bonus jeden jezevec lesní pro pana Kolemjdoucího
aneb pozdrav ze skanzenu Pribylina

Bota, nicka, motýli (a pár fotek z dnů minulých)


čtvrtek 2. května 2013

Je to pouhá chemie

Téma: Píši Vám
Fandom: Věda ve sto slovech

Na benzenovém jádře ráda běží adice,
pětivazný uhlík už je skoro tradice.
Molekula ozónu je nádherný kruh.
Nukleokyd v DNA? Mě snad šálí sluch.

Že sekundární strukturou bílkovin je pletenec?
Velikonoce už byly. To vy jste pěkný spletenec!
Utkvělo vám jedině "slečno sejměte též podprsenku",
neustále říkáte, že lepší ó dvě je teď venku.

Když látkové množství vypočítat dostanete za úkol,
klidně mi tam napíšete, že ve skříni byl jeden mol.
O hodině utíkáte pořád na WC,
"piva víc chci" překládáte zkratku PVC.

Po ethanolu s člověkem zatočí se svět,
tak míň pijte, víc se učte, teď vám píšu pět.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Poezie jara

Téma: Invaze
Fandom: Ze života

Jaro je krásné.
Začne to nesměle vykukujícími sněženkami, jimž často právě sníh setne jejich roztomilé hlavičky, a krokusy, kterých už dávno není jako šafránu.
Pak ve vzduchu začnou poletovat včelky a vy se nad nimi budete rozplývat. Aspoň dokud se vám některá neposadí na první jarní zmrzlinu, sladkou jako všechny ty náhle objevivší se zamilované párečky.
A když budete mít štěstí, uslyšíte v noci slavíka, jak napodobuje alarm od auta.
Ale teprve, až se jednou ráno vzbudíte se zalepenýma očima a budete poslepu šátrat po kapesníku, poznáte, že jaro definitivně dorazilo.
Začala totiž invaze nepřátelských pylů.
Hepčí!
Je to pravda.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Cennosti

Téma: Nesmrtelný strýček - bajka
Fandom: Pohádky

Jednou svolala zlatá rybka svou rodinu ke staré pneumatice na rybničním dně.
"Chtěla bych dětem vyprávět jeden příběh," začala. "Byla jsem ještě potěr, když se to stalo. Strýčka, jehož jsme považovali za nesmrtelného, ulovil rybář. To nebylo neobvyklé - strýček někdy spolkl háček dokonce záměrně, když byla návnada chutná. Vždycky se však vrátil - vyměnil svou svobodu za tři splněná přání. Až jednou to nevyšlo.
Za takovouhle hroudu zlata si můžu splnit přání třeba třicet, řekl mu tehdy rybář, a…"
"Ne všechno se přece dá koupit!" vykřikla jedna rybička.
"Máš pravdu. Jenomže roste nejen cena zlata, ale i lidská touha po majetku…"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Je to pouhá chemie

Téma: Píši Vám
Fandom: Věda ve sto slovech

Na benzenovém jádře ráda běží adice,
pětivazný uhlík už je skoro tradice.
Molekula ozónu je nádherný kruh.
Nukleokyd v DNA? Mě snad šálí sluch.

Že sekundární strukturou bílkovin je pletenec?
Velikonoce už byly. To vy jste pěkný spletenec!
Utkvělo vám jedině "slečno sejměte též podprsenku",
neustále říkáte, že lepší ó dvě je teď venku.

Když látkové množství vypočítat dostanete za úkol,
klidně mi tam napíšete, že ve skříni byl jeden mol.
O hodině utíkáte pořád na WC,
"piva víc chci" překládáte zkratku PVC.

Po ethanolu s člověkem zatočí se svět,
tak míň pijte, víc se učte, teď vám píšu pět.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Poezie jara

Téma: Invaze
Fandom: Ze života

Jaro je krásné.
Začne to nesměle vykukujícími sněženkami, jimž často právě sníh setne jejich roztomilé hlavičky, a krokusy, kterých už dávno není jako šafránu.
Pak ve vzduchu začnou poletovat včelky a vy se nad nimi budete rozplývat. Aspoň dokud se vám některá neposadí na první jarní zmrzlinu, sladkou jako všechny ty náhle objevivší se zamilované párečky.
A když budete mít štěstí, uslyšíte v noci slavíka, jak napodobuje alarm od auta.
Ale teprve, až se jednou ráno vzbudíte se zalepenýma očima a budete poslepu šátrat po kapesníku, poznáte, že jaro definitivně dorazilo.
Začala totiž invaze nepřátelských pylů.
Hepčí!
Je to pravda.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Cennosti

Téma: Nesmrtelný strýček - bajka
Fandom: Pohádky

Jednou svolala zlatá rybka svou rodinu ke staré pneumatice na rybničním dně.
"Chtěla bych dětem vyprávět jeden příběh," začala. "Byla jsem ještě potěr, když se to stalo. Strýčka, jehož jsme považovali za nesmrtelného, ulovil rybář. To nebylo neobvyklé - strýček někdy spolkl háček dokonce záměrně, když byla návnada chutná. Vždycky se však vrátil - vyměnil svou svobodu za tři splněná přání. Až jednou to nevyšlo.
Za takovouhle hroudu zlata si můžu splnit přání třeba třicet, řekl mu tehdy rybář, a…"
"Ne všechno se přece dá koupit!" vykřikla jedna rybička.
"Máš pravdu. Jenomže roste nejen cena zlata, ale i lidská touha po majetku…"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Je mi zima.

Je to docela fajn, když člověk jednou před spaním nemusí vést úvahy typu "co mám napsat na tohle strašné téma?!" či "proč mi, do háje, pořád přebývají dvě slova". Ale přesto... Dostala jsem se do nějakého příšerného koloběhu, z něhož se mi nedaří vymanit. Je to asi takový pocit, jako se kutálet ze svahu, pořád zrychlovat a nemoci se zastavit. Ale já bych zastavit potřebovala, aby mě doběhla má duše, které už nějak dochází dech. Taky bych potřebovala najít střed své sluneční soustavy. A potřebovala bych i to, abych si aspoň jednou jedinkrát v životě mohla říct: "Tenhle rok neuschnu."

středa 1. května 2013

Je mi zima.

Je to docela fajn, když člověk jednou před spaním nemusí vést úvahy typu "co mám napsat na tohle strašné téma?!" či "proč mi, do háje, pořád přebývají dvě slova". Ale přesto... Dostala jsem se do nějakého příšerného koloběhu, z něhož se mi nedaří vymanit. Je to asi takový pocit, jako se kutálet ze svahu, pořád zrychlovat a nemoci se zastavit. Ale já bych zastavit potřebovala, aby mě doběhla má duše, které už nějak dochází dech. Taky bych potřebovala najít střed své sluneční soustavy. A potřebovala bych i to, abych si aspoň jednou jedinkrát v životě mohla říct: "Tenhle rok neuschnu."